Myšlenka

Na podzim roku 1919 byl založen odbor Národní jednoty severočeské na velkostatku v Drahonicích pana Františka Štrumola, kde se sešlo asi deset uvědomělých Čechů z Lubence a okolí. Škola byla založena zapsáním 15 dětí, jejichž rodiče pracovali jako zemědělští dělníci. V Drahonicích tak byla první česká škola na Žluticku a Bochovsku. V této škole počalo vyučování 20.ledna 1920 a docházely sem i děti z Lubence. Později byli do železniční stanice Blatno dosazeni čeští dělníci a ve dvorech v Malměřicích a Struhaři přijali několik českých rodin. Tehdy vznikla myšlenka o založení školy přímo v Lubenci.Přednosta železniční stanice Nachlinger o prázdninách v roce 1920 provedl zápis, ke kterému přišlo 28 dětí, a proto bylo požádáno o zřízení školy v Lubenci. Vyučování bylo zahájeno 16.října 1920.

Založení Tělovýchovné jednoty Sokol a přesídlení školy

Roku 1923 byla otevřena druhá třída, 1.února 1924 zřízena česká škola v Blatně, kam začaly chodit děti z Malměřic a Blatna, proto se v Lubenci redukovalo opět na jednotřídku. S příchodem učitele V. Švarce byla založena Tělovýchovná jednota Sokol. Od pana Schreibera byl odkoupen dům se stodolou č.p.125. Po přestavbě sem přesídlila česká škola. Stodola byla přestavěna na sál, který později stavitel Stark přestavěl na návrh architekta Krásného z Prahy na tělocvičnu. Ta byla slavnostně otevřena 28.září 1922, pořádaly se zde zábavy, besídky, hrálo se zde i divadlo. Zisk byl věnován chudým přespolním žákům.

První ředitelé a položení základního kamene

V roce 1926 byla podána žádost na ministerstvo školství o postavení nové budovy s odůvodněním, že blízkost hostince mládež kazí. Vyhlédnutý pozemek byl zabezpečen. V roce 1927 byl jmenován ředitelem měšťanské školy pan František Blažek z Chomutova, který ale brzy zemřel na následky onemocnění. Na jeho místo nastoupil v prosinci pan Jozef Loucký z Bánovec nad Bebravou. Na jaře roku 1929 byla stavba nové školní budovy zahájena. Základní kámen byl položen dne 23. června 1929. Měly v ní být čtyři třídy obecné a čtyři třídy měšťanské školy.

Otevření

Náklad na výstavbu činil dva miliony korun. V roce 1930 už byla stavba ukončena a dne 31.května 1931 byla slavnostně otevřena. Byla to veliká sláva, účast byla obrovská, poněvadž průvod s dvojí hudbou vcházel do města a jeho konec odcházel teprve od nádraží. Soužití českých a německých obyvatel existence české školy v Lubenci nenarušovala. V roce 1931 byla zřízena vlaková zastávka v blízkosti školy, protože vzdálené nádraží činilo problémy dojíždějícím žákům.

Doba temna

V roce 1938 po mnichovské zradě bylo vyučování v české škole zrušeno a do školní budovy byla přestěhována škola německá, v prostorách měšťanské školy byla zřízena krajská učňovská škola. Po osvobození republiky v květnu 1945 byla Masarykova škola přeměněna na ruský lazaret. Od 7. června 1945 do července byl prvním učitelem pan Josef Heida, který na škole působil již před válkou, v roce 1941 byl zatčen a umístěn v koncentračním táboře. 27.srpna 1945 byl vedením školy pověřen pan Rudolf Šafek z Chlumu u Třeboně. Od 1.září chodilo do obecné školy 34 žáků, do měšťanské školy 37 žáků, vyučovalo se na různých místech fara, pošta, hostinec. Školní rok již ukončilo 179 žáků. V říjnu 1946 Rudá armáda vyklidila školní budovu. V roce 1947 chodilo do školy 212 žáků. V roce 1950 byly poprvé konány závěrečné zkoušky žáků VIII. třídy.

Vznik "Osmileté střední školy v Lubenci"

Pan Rudolf Šafek odešel v roce 1951 do Chyše a na jeho místo nastoupil pan František Zelenka. Pěvecký kroužek vedený panem učitelem Janem Kurkou byl založen v roce 1951. Ve stejném roce byla zřízena školní družina a žáci se poprvé zúčastnili lyžařského výcviku, 52 žáků z pěveckého sboru se zúčastnilo jedenáctidenního rekreačního pobytu v Praze. Dne 2.září 1953 zahájil nový školní rok ředitel pan Josef Jungmann, zástupcem se stal Jan Kurka. Škola nesla úřední název "Osmiletá střední škola v Lubenci". Školní rok 1958/1959 zahájil nový ředitel pan Oldřich Staněk s 259 žáky. V roce 1960 se stal zástupcem ředitele pan Bohuslav Ptáček, školu tehdy navštěvovalo 314 žáků.

1. rekonstrukce

V průběhu školního roku 1965/1966 byly provedeny stavební úpravy školy, nová kanalizace a septik, elektroinstalace, pokládání parket, malování, nový balkon, nové stoly a židle; náklady dosáhly šest set tisíc korun. Ve školním roce 1967/1968 pro nedostatek vedoucích ukončena pionýrská činnost, která byla v roce 1970 obnovena pod zkratkou PO SSM (Pionýrská organizace svazu socialistické mládeže). V září 1970 se stal zástupcem školy pan Eduard Kraus. V roce 1970 byla provedena instalace rozhlasového zařízení a začalo se zavádět ústřední topení, vybudoval se byt pro školníka. V průběhu školního roku 1972/1973 byla zavedena voda do tříd, celá škola vymalována, prováděly se lakýrnické práce.

2. rekonstrukce školy

Ve školním roce 1989/1990 začala tříletá generální oprava školy. Šlo o celkovou rekonstrukci školní budovy, přístavbu školní kuchyně a jídelny, prodloužení tělocvičny. Celá školní budova byla vyklizena, 1. a 2. třída se školní družinou byla přestěhována do bývalé školky v Karlovarské ulici, 3. a 4. třída do areálu nové mateřské školky, žáci celého druhého stupně dojížděli do Drahonic, v Ležkách se vařilo a jídlo se rozváželo ve várnicích do náhradních vyučovacích prostor. Koncem roku 1989 byla vyzvednuta schránka se zakládající listinou a dalšími dokumenty, která byla umístěna za základním kamenem. Po přidání dokumentů se vše vrátilo za základní kámen školy. Školní rok 1990/1991 zahájil ředitel pan Jozef Michal. Na Den učitelů v roce 1992 byla paní učitelka Jitka Ptáčková pozvána prezidentem ČSFR Václavem Havlem na Hrad. Dne 12.srpna 1992 začalo stěhování do nově zrekonstruované školy, stalo se neuvěřitelné, škola se již 1.září 1992 otevřela.

Zahájení devítileté docházky

Paní učitelka Dagmar Hyková odchází do důchodu a na místo zástupkyně ředitele školy byla jmenována paní Mgr. Jana Smažíková. Od školního roku 1992/1993 se pořádají v kulturním domě každoročně výstavy žákovských prací a školní akademie. Dne 19.září se konalo na místním hřbitově poslední rozloučení s dlouholetou učitelkou paní Ludmilou Churavou. Ve školním roce 1995/1996 neukončil docházku na naší škole žádný žák, poněvadž byla opět zavedena povinná devítiletá školní docházka. Ve školním roce 1996/1997 byla paní učitelka Zdena Doležalová a čtyři žáci pozváni do Kongresového centra v Praze na kulturní akci, kterou pořádala pro své přispěvatele norská nadace "Na vlastních nohou". Zahájení školního roku 1997/1998 se konalo v tělocvičně za účasti učitelů, žáků, starosty obce pana Peterky a novinářů, byl zde oceněn čin žáka VIII. třídy Stanislava Jánského, který počátkem prázdnin zachránil v Ležkách pětiletého chlapce před utonutím.

Čerpáno z almanachu, který byl vydán u příležitosti 70. výročí položení základního kamene české školy v Lubenci, Hlasu Lubenecka.