Primární prevence na téma rizikové sexuální chování
12. prosince se naši žáci 9. ročníku Masarykovy ZŠ Lubenec zúčastnili besedy s panem Martinem Voříškem - lektorem České společnosti AIDS pomoc. Tato společnost je činná od roku 1990, provádí osvětu, pomáhá lidem v jejich těžkých životních situacích a jejich symbolem se stala červená stužka.
Samotná beseda nesla název „HIV/AIDS, HPV, kyberšikana a sex“, byla online a byla velmi interaktivní – žáci vstřebávali informace o kybergroomingu (manipulace pomocí sociálních sítí za účelem sexuálního zneužití), o samotném křehkém viru HIV, o průběhu nemoci AIDS, o rizicích přenosu i o samotné ochraně. Vše bylo pěkně proloženo otázkami, na které žáci průběžně odpovídali na PC, a okamžitě viděli výsledky svých odpovědí. Pan lektor pak vše bravurně okomentoval. Po skončení besedy žáci dostali dotazník s otázkami, na které odpovídali a které zaslali panu Voříškovi.
Číst dál: Primární prevence na téma rizikové sexuální chování
Putování za krásou skla
Člověk a jeho svět – to je název předmětu, ve kterém se žáci na 1. stupni Masarykovy základní školy v Lubenci učí poznávat svět kolem sebe. Vnímají místo, ve kterém žijí, učí se pochopit vztahy mezi lidmi, vývoj člověka, pečují o své zdraví a zdraví ostatních. Při jedné takové hodině žáci objevovali své vlastnosti, schopnosti, dovednosti. Tím, jak si vzájemně sdělovali své poznatky, někoho napadlo, že i pro výběr svého budoucího povolání budou muset některé dovednosti zlepšovat, možná se naučit i spoustu nového. A hned tady byl nápad – podívat se do dílny, ve které její zaměstnanci tvoří umělecká díla. A protože v Lubenci přesně taková dílna je, mohli se žáci zajít podívat do Skloartu manželů Kantových.
Návštěva u pana starosty
Dne 7. listopadu místo čtvrté vyučovací hodiny jsme šli na obecní úřad. V hodinách vlastivědy se učíme o Lubenci, ale i o celém Ústeckém kraji.
Když nás pan Chaloupecký přivítal, dostali jsme bonbón a mohli jsme se zeptat na to, co nás o jeho práci a o Lubenci zajímá. Dozvěděli jsme se, že jako starosta pracuje 10 let, že místo kina bude tělocvična pro veřejnost, že z motorestu budou byty, u dálnice bude KFC a budova dálniční policie. Potom nám pan starosta ukázal závěsný odznak s velkým státním znakem, který používá při svatbách. Měl ho uložený v trezoru.
Cesta za strašidýlky nebo-li Strašidelná stezka odvahy.
Letos to bylo opravdu napínavé. Bude nebo nebude? Děti z první, druhé a třetí třídy přepadl totiž zákeřný virus neštovic. Ve třídách bylo poloprázdno. Má význam pořádat akci, když jsou ti, co se těší nejvíce, nemocní? A tak jsme akci posunuli o týden, až do poloviny listopadu, aby se jí mohly zúčastnit všechny děti.
Ve čtvrtek 14. listopadu se děti učily ve strašidelných kostýmech, plnily různé úkoly, dlabaly a zdobily dýně, ale my učitelé jsme s napětím sledovali počasí. Den předtím totiž trochu sněžilo. A ve čtvrtek od rána pršelo a bylo vážně chladno. Ale měli jsme štěstí, přestalo pršet, zafoukal vítr, oteplilo se a my mohli vyrazit.
Tuto bezva akci pořádá naše škola ve spolupráci s MŠ Lubenec a místním sborem dobrovolných hasičů. S organizací učitelům pomáhají žáci nejstarších ročníků a školního parlamentu.
Číst dál: Cesta za strašidýlky nebo-li Strašidelná stezka odvahy.
Že by kouzelné sluchátko?
Žáky 3. B učení baví. Rádi si na všechno přijdou sami, vyzkouší si všechno, vytvoří si společně naučné tabule. Možná je to i tím, že si v knížce o Machovi a Šebestové přečetli, jak si žáci zařídili novou pomůcku na vyučování – neandrtálce, člověka z doby ledové. Těm však pomohlo kouzelné sluchátko, žákům Základní školy Masarykovy Lubenec pomohl jeden dobrý nápad.
Právě se učili o krajině, když si usmysleli, že by si ji mohli vymodelovat (pravda, trochu jim s nápadem pomohla paní učitelka). Ale jak už to oni umí, dali hlavy dohromady, vymysleli si, jak by chtěli, aby jejich model krajiny mohl vypadat, a šlo se na věc.
Nejprve donesli do školy staré novinové papíry. Když jich byl dostatek, rozmíchali ve vodě lepidlo a tekutý škrob a do této vzniklé tekutiny začali namáčet noviny. Po vyždímání vzniklou hmotu přenášeli na desku a vytvářeli různé tvary krajiny. Tak se postupně začaly objevovat malé kopečky, kopce, hory, údolí, roviny, plocha pro moře, a dokonce i jeskyně.
Výlet do Plzně
Ve čtvrtek 24. října se školní družina vydala vlakem z Lubence do Plzně na návštěvu zábavného skákacího centra Hopsina. Už cestou vlakem panovala mezi dětmi veselá nálada, plná očekávání, smíchu a nezbytných otázek, kdy už tam budeme. Jakmile jsme dorazili do Hopsiny a po základním seznámení s pravidly centra, se děti vrhly na skákací atrakce, prolézačky a další zábavné prvky, které centrum nabízí. Některé děti překonávaly vlastní strach na obřích skluzavkách a jiné skákaly do výšek na nafukovacích trampolínách, nebo jízdou na divokém býku. Hravě soutěžily v různých hrách, které prověřily jejich zdatnost a týmového ducha. Radostné výskání a smích naplnily celé centrum. Zatímco někteří neúnavně objevovali každý kout centra, jiní si rádi odpočinuli a zrelaxovali.
Den stromů opět i u nás ve škole
Dne 23. října se naše škola rozhodla zhostit se oslav Dne stromů trochu netradičně a hlavně především prakticky. Ano, šlo se ven, hrály se hry, opékaly se buřty. Také starší žáci z druhého stupně připravili pro ty nejmladší tzv. ,,stopovačku“ jako vždycky. Ale…
Letos jsme se až tak nekochali krásou naší krajiny, ale soustředili jsme svůj zrak na odpadky v našem okolí.
Žáci byli vybaveni velkými pytli a rukavicemi. Všichni. A sami se zamysleli nad tím, v kolika lokalitách a na kterých místech bude zřejmě největší nepořádek. Ano, okamžitě je napadla místa, kam sami chodí – hřiště, autobusové zastávky, lavičky u rybníka.
Olympijský (sportovní) den
Do projektu olympijského víceboje je naše škola zapojena již dlouhou dobu. Co je hlavním cílem projektu? Motivovat děti k pravidelné fyzické aktivitě a zdravému životnímu stylu.
Letošní ročník se konal 22.10.2024 a byl výjimečný, neúčastnil se pouze 1.stupeň, jako v předchozích letech, ale sportovali všichni žáci naší školy.
Sraz měli všichni žáci v 8:00 hod. ve svých třídách, kde plnili se svými třídními učiteli 2 disciplíny (postoj čápa a přesah). Zahájení akce se v 8:30 hod. ujal náš hlavní tělocvikář Bc. Josef Kudláček, poté následovalo rozběhání a rozcvička se zkušenými atletkami z 8. třídy a následně se všechny třídy rozdělily na jednotlivá stanoviště.
Divadlo Letadlo opět v Lubenci
„Do lesa - s písničkou si vykročíme.
Do lesa - pravá levou nohu mine.
Do lesa - krásnější než cesty jiné……“
Již podruhé k nám do Lubence zavítalo divadlo Letadlo. Tentokrát s představením Průzkumníci v lese. Na vystoupení jsme se velmi těšili, protože představení bývají provázena krásnými písničkami, děti jsou zapojovány do hry, všichni si mohou zpívat, tleskat, opakovat vtipné říkanky či soutěžit. Herci mívají půvabné kulisy, kostýmy a roztomilé malé i velké loutky.
Houby, všude houby!
Jo jo, i u nás ve druhé třídě byly letos samé houby. Jednak zdatně zapršelo, takže rostly. Rostly všude. V lese, na louce, na poli, na zahradě, na školním pozemku – prostě všude. A toho jsme využili. Ve třídě jsme si udělali malou výstavku opravdových jedlých hub. Těch nejznámějších. Hřib smrkový, dubový, borový, suchohřib hnědý, klouzek sličný, obecný i kravský, klouzek strakoš, hřib dutonohý, žlutomasý (babka). liška, špička, žampion, bedla. Taky jsme měli foto výstavku. Pak jsme houby malovali, určovali podle klíče – atlasu, chcete-li. Ukázali jsme si i houby nejedlé, a pak i ty přímo smrtelně jedovaté. Ty však pouze na obrázcích. Fotku třídní výstavky nemáme, jelikož paní učitelku nenapadlo houby vyfotit – byli jsme totiž opravdu příliš zaměstnaní. Letos jsme si houby užili nejenom ve škole, ale hlavně i doma, protože jsme s rodiči chodili do lesa na houby. Řízky, smaženice, houbová polévka, ale i omáčka s knedlíkem – to vše nám pak naše maminky uvařily. Prostě paráda.
Mgr. Forejtová Blanka
3. B a jejich kouzelná zahrada
Všechno začalo na jaře. Přinesli jsme si do školy různá semena zeleniny a květin. Ve třídě jsme si společně připravili květináčky s hlínou a do té jsme dali semínka cuket, rajčat, dýní, paprik, melouna…
Pravidelně jsme o ně pečovali, zalévali je a přesazovali do větších květináčů. Svá pozorování jsme pečlivě zaznamenávali do tabulky, abychom mohli zkoumat rozdíly při klíčení rostlin. Zkoušeli jsme vypěstovat i mango, ale tento pokus se nám nezdařil.