Cesta za strašidýlky nebo-li Strašidelná stezka odvahy.
Letos to bylo opravdu napínavé. Bude nebo nebude? Děti z první, druhé a třetí třídy přepadl totiž zákeřný virus neštovic. Ve třídách bylo poloprázdno. Má význam pořádat akci, když jsou ti, co se těší nejvíce, nemocní? A tak jsme akci posunuli o týden, až do poloviny listopadu, aby se jí mohly zúčastnit všechny děti.
Ve čtvrtek 14. listopadu se děti učily ve strašidelných kostýmech, plnily různé úkoly, dlabaly a zdobily dýně, ale my učitelé jsme s napětím sledovali počasí. Den předtím totiž trochu sněžilo. A ve čtvrtek od rána pršelo a bylo vážně chladno. Ale měli jsme štěstí, přestalo pršet, zafoukal vítr, oteplilo se a my mohli vyrazit.
Tuto bezva akci pořádá naše škola ve spolupráci s MŠ Lubenec a místním sborem dobrovolných hasičů. S organizací učitelům pomáhají žáci nejstarších ročníků a školního parlamentu.
Každoročně se sejdeme u školky. Děti si nesou různé lampionky a světýlky si svítí na cestu, aby v lese nezakoply. Plní zábavné úkoly, povídají si, možná se i trošku bojí, možná ne. A smějí se. Nejen děti, ale i rodiče, kteří je doprovázejí.
A kdo chce, může si u rybníka opéci buřtíka u ohně, který rozdělali hasiči.
Prostě, hezký den.
Blanka Forejtová, uč.