Masarykova základní škola Lubenec, okres Louny

Divadlo za oponou

Slovo divadlo je běžné slovo, kterému všichni rozumíme. Vzniklo ze slova dívat se. Na co se ale díváme, je vždy různé. S žáky 2. B jsme se rozhodli, že se podíváme na to, jak vlastně divadlo vzniká.

                Vybrali jsme si představení, ve kterém jsme chtěli zjistit, jak to bylo se vznikem českého státu. Na příběh ze Starých pověstí českých jsme jeli do Divadla rozmanitostí do Mostu.

                Čekalo nás zajímavé a vtipné vyprávění o příchodu praotce Čecha na horu Říp, o knížeti Krokovi sídlícím na Vyšehradě i o jeho moudrých dcerách, zejména o Libuši a jejím manželovi Přemyslovi. Viděli jsme i největšího siláka Bivoje, jak se dokázal utkat s divokým kancem.

                Příběh byl moc krásný, dokonce jsme si v něm mohli i zahrát (ve stoje s rukama nad hlavou jsme dělali les, kterým procházeli dva herci, když hledali cestu k Přemyslovi). Nás ale ještě zajímalo, jak se všechno pro diváky připraví.

A tak jsme si objednali exkurzi do zákulisí. S paní herečkou jsme se přes jeviště dostali do zákulisí divadla. Navštívili jsme se výrobní dílny, v nichž loutky vznikají, ve kterých se „oblékají“. Při naší návštěvě právě vznikal maxipes Fík. Zjistili jsme také, kde a jak se loutky ukládají, když právě nahrají. Zaujaly nás ty, které se vodí shora pomocí tenkých provázků (marionety). Samozřejmě jsme se podívali i do přípravny kostýmů pro herce, do skladu kostýmů pro jednotlivá divadelní představení, a nakonec jsme si prohlédli výstavu o divadle s fotografiemi, které dokumentují roky činnosti.

Celkově nás překvapilo, jak je divadelní zákulisí veliké, docela nám připomínalo bludiště. Možná bychom se zde i potmě báli. Co kdyby všechny loutky ožily?

Bylo opravdu hodně k dívání. Moc se nám všem líbilo. Loutky a maňásci nás tak zaujali, že si asi nějaké zkusíme vyrobit.