Masarykova základní škola Lubenec, okres Louny

Tomu neuvěříte

Kdo by si myslil, že druháci jsou ještě malí a málo šikovní, je na velkém omylu. Druháci z Masarykovy základní školy v Lubenci si totiž sami vyrobili knížku – zápisník. Po prvním setkání s paní spisovatelkou Lenkou Samcovou je knížky tak moc začaly bavit, že je nejenom rádi čtou a představují svým spolužákům, ale chtěli by mít i knihu vlastnoručně vyrobenou. A tak si domluvili další schůzku. Tentokrát však jako tvořivou dílnu. Všichni se moc těšili, až paní spisovatelka opět přijede a společně začnou tvořit.

Nadešel dlouho očekávaný den. Paní Lenka si pro druháky připravila spoustu materiálu, ze kterého poskládali knížku s 64 stranami. Jak tedy vše začalo?

Základem bylo 16 papírů, které postupně poskládali a připravili pro svazování do čtyř složek. K tomu jim moc pomáhala knihařská kost. Knihařskou nití postupně všechny bloky sešili k sobě a přilepili předsádku. Každý si mohl zvolit libovolnou barvu. Poté celý nově vzniklý bloček ještě potřeli u hřbetu lepidlem a přelepili gázou. Tuto část zvládli perfektně, a tak mohli celou složku nechat schnout a pustit se do výroby desek.

Na předtištěný papír pečlivě přilepovali desky a hřbet knihy. Celé opět opatrně překládali, aby se desky nepokroutily. Následně do nich vložili připravenou složku papírů opatřenou záložkou a přilepením předsádky k deskám zkompletovali celou knihu.

A pak nastal čas, kdy po čtyřech hodinách náročné a trpělivé práce mohli celou knihu zatížit, aby se vše řádně spojilo a drželo pohromadě.

Moc se těšili, až si knížku budou moci po dopolední dílně odnést domů a pochlubit se rodičům a sourozencům.

Je pravdou, že jsem si celou dobu před tímto dnem říkala, zda jsem pro žáky druhé třídy nezvolila těžký úkol. Mohu však konstatovat, že kniha se jim velmi povedla, užili si celý den s paní spisovatelkou, poslouchali, spolupracovali, na vlastní kůži poznali proces vzniku vazby knihy, seznámili se se spoustou nových slov k tématu a na závěr při poděkování se domluvili, že se určitě ještě příští rok sejdou.

„Knížky“, které vyrobili, jsou krásné, a tak se všichni společně těšíme, až si do nich napíšeme první řádky. Každý sám – někdo bude mít deníček, někdo zápisník nebo dokonce knihu, pro kterou se již rodí v hlavě nápad.

Věřím, že i takto je možné probudit u dětí zájem o četbu, získat kladný vztah ke čtení a knihám.

                                                                       Mgr. Floriánová Věra, třídní učitelka